|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zdravá délka života
Ondrák, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou střední délky života a zdravou délkou života ve vybraných zemích. Ze začátku se práce věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů, které jsou v práci používány a později se zaměřuje na ukazatel zdravé délky života, výpočet tohoto ukazatele, jeho význam a využití v praxi. Dále se práce věnuje hypotézám ověřujícím, či vyvracejícím vliv přírodních, demografických, biologických a socioekonomických jevů na střední délku života ve zdraví ve vybraných zemích. Těmito vybranými zeměmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Island, Norsko. Porovnávání probíhalo z pohledu průměru EU 28, vyhodnocovány byly taktéž jednotlivé druhy disabilit.
|
|
|
Porovnání úmrtnosti v ČR a v dalších zemích EU
Kůrková, Simona ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Vrabcová, Jana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vývoj úmrtnosti v České republice v porovnání s vybranými skupinami zemí Evropské unie v letech 1960-2014. Práce obsahuje definice základních pojmů a charakteristik úmrtnosti. Vybrané země Evropské unie jsou rozděleny do skupin, tj. severské, jižní, západní, východní. Analýza úmrtnosti je založena na kojenecké úmrtnosti a střední délce života. Na základě dostupných dat z Human Mortality database byly sestaveny grafy vývoje jedotlivých ukazatelů pro Českou republiku a jednotlivé skupiny zemí. Kojenecká úmrtnost v České republice a v jednotlivých skupinách zemí EU je zkoumána bez rozlišení pohlaví. Dále práce srovnává střední délku života při narození a v přesném věku 25 a 65 let pro ženy a muže zvlášť v období 1960-2014. V práci je zpracována analýza průměrného ročního nárůstu, střední délky života při narození a v přesném věku 25 a 65 let pro ženy a muže zvlášť, na základě lineární regresní funkce za dvě sledovaná období, za období 1960-1990 a 2000-2014. Cílem práce je srovnání hodnot jednotlivých ukazatelů úmrtnosti mezi jednotlivými skupinami zemí EU.
|
|
|
Mezinárodní srovnání ukazatelů z EU-SILC
Trezzi, Bohdana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním vybraných ukazatelů v rámci šetření EU-SILC a s ním souvisejících ukazatelů projektu Evropa 2020. Srovnání je provedeno pro Českou republiku a Německo. Data, se kterými se pracuje v rámci této bakalářské práce, byla získána z databází Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat). V této práci jsou analyzovány tyto následující ukazatele: (1) míra zaměstnanosti, (2) počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a (3) střední délka života. Metodou časových řad je provedena analýza vývoje vybraných ukazatelů a predikce jejich vývoje do roku 2020 a porovnány predikované hodnoty s hodnotami stanovenými cíli projektu Evropa 2020 pro vybrané země, tj. Českou republiku a Německo, a tím ověřena správnost nastavení těchto cílů.
|
|
|
COMPARISON OF MORTALITY STRUCTURE BY AGE IN THE REGIONS OF THE WORLD HEALTH ORGANIZATION
Sabó, Martin ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pachlová, Tereza (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá porovnáním struktury úmrtnosti podle věku a zahrnuje 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je konfrontace vývoje úmrtnosti v těchto státech za pomoci jednotlivých úmrtnostních charakteristik. Na jejím začátku jsou definovány demografické pojmy a ukazatele, zdroje dat a metodika výpočtu. Za hlavní zdroj dat byla použita databáze Světové zdravotnické organizace a Světové banky, přičemž všechny země byly rozděleny do šesti světových regionů. Druhá kapitola je věnována vybraným typem úmrtnosti, konkrétně novorozenecké a kojenecké, úmrtnosti dětí do 5 let, dále mateřské úmrtnosti a úmrtnosti dospělých. Po ní se práce zaměřuje na střední délku života 0 a 60 ročních s rozlišením pohlaví. Poslední kapitolou je část věnovaná optimálnímu důchodového věku ve vybraných státech. Závěr výše uvedené vhodně spojuje a i díky tomu v něm najdeme ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti prakticky na celém světě.
|
|
|
Analýza dlouhověkosti v České republice a Švédsku
Hejnalová, Lucie ; Antovová, Michaela (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat dlouhověkost v České republice a Švédsku v letech 1969 až 2015. Práce se zaměřuje na popsání problematiky dlouhověkých osob a jejich pohlavní strukturu. Dále shrnuje zdroje dat o dlouhověkých osobách. Analýza se zabývá historickým vývojem a současnou situací problematiky dlouhověkosti. Nakonec je provedena předpověď budoucích hodnot vybraných ukazatelů do roku 2035. Předpověď je prováděna pomocí trendových funkcí. Z analýzy vyplývá, že počet dlouhověkých osob je vyšší ve Švédsku. Mezi dlouhověkými osobami se častěji vyskytují ženy a úroveň České republiky se přibližuje úrovni Švédska. V budoucnu se dá podle předpovědí usuzovat o narůstajícím počtu seniorů a dlouhověkých osob.
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén dlouhověkosti
Krejná, Anna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén dlouhověkosti si klade za cíl popsat a vymezit dnes velmi aktuální téma dlouhověkost. Zmíněn je zde především současný pohled na tento fenomén a také jeho historický vývoj. Práce se rovněž dotýká demografie a střední délky života, které s dlouhověkostí úzce souvisí. Velká pozornost je věnována problematickým místům v životě dlouhověkých osob, především jejich znevýhodněnému statusu. Na tuto kapitolu navazuje též péče a podpora života, které jsou v takto vysokém věku nezbytné. Součástí práce jsou také dvě výzkumná šetření, která umožňují nahlédnout do uplynulého života dlouhověkých seniorů, do jejich zdravotního a funkčního stavu a především se snaží odhalit příčiny dlouhověkosti.
|
|
|
Délka života, příčina smrti a nejčastější onemocnění malých plemen psů
Kindlová, Iveta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Pes byl domestikován přibližně před 15 000 lety, což vedlo k vyšlechtění velkého množství plemen různých velikostí, typů stavby těla a barev. V některých kulturách v náboženství a společnosti hrají malí psi důležitou roli. Většina z nich byla vyšlechtěna za účelem plnění specifických potřeb. Mezi malými plemeny psů najdeme odvážné a vytrvalé teriéry, inteligentní a zábavné pudly či bišonky nebo psi pomáhající majiteli při lovu. Během domestikace byl na psy vyvíjen obrovský genetický tlak, což se projevilo i na zdraví psů.
Cílem diplomové práce, bylo zjistit průměrnou délku života malých plemen psů, odhalit nejčastěji se vyskytující onemocnění a příčiny úhynu. Byla získána data od 441 jedinců různých plemen psů, 196 psů a 245 fen. Sbírala se data pouze od jedinců s průkazem původu FCI, kteří byli narozeni po roce 1995. Data o zdravotním profilu jedinců pocházela jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Hodnotila se celková doba dožití, doba dožití dle pohlaví a plemen, příčiny úhynu, výskyt onemocnění během života, nebo zda má kastrace vliv na délku života.
Bylo zjištěno, že průměrná délka života malých plemen psů je 11,8 let. Průměrný věk psů a fen lišil přibližně o 3 měsíce, kdy se feny dožívaly déle. Nebyl ovšem mezi nimi prokázán statisticky významný rozdíl.
Nejčastější příčinou úhynu malých plemen psů se stalo celkové stáří (34,6%). Z nemocí nejčastěji jedinci podlehly nádorovému onemocnění (26,3%).
Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že feny malých plemen psů žijí déle než psi - samci. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že jedním z predispozičních faktorů pro dlouhověkost je dlouhá doba expozice vaječníku v organismu. Feny vykastrované až po 8 roce života a feny nekastrované se dožívají vyššího věku než feny kastrované dříve (do 5 let věku). Tato hypotéza rovněž nebyla potvrzena. Potvrdilo se ovšem, že existuje statisticky významný rozdíl mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami, bez ohledu na věk kastrace. Kastrované feny se dožívaly přibližně o 1 a půl roku déle. Dále se potvrdily i statisticky významné rozdíly mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami v rámci plemene. U plemene skotský teriér se kastrované feny dožily až o 5 let déle než feny nekastrované.
|
|
|
Porovnání vývoje úmrtnosti v České a Slovenské republice po roce 1993
Slabý, Michal ; Langhamrová, Jana (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poskytnout náhled na vývoj a možné změny úmrtnosti v rámci České a Slovenské republiky 20 let po rozdělení. V rámci práce je především vycházeno z dat získaných z úmrtnostních tabulek a demografických ročenek poskytnutých statistickým úřadem Evropské unie. V práci jsou vymezeny a vysvětleny základní ukazatele a metody, které se využívají při srovnávání úmrtnosti v čase a prostoru. Následně jsou vysvětleny způsoby získávání dat, která jsou potřebná pro výpočet daných ukazatelů a metod. Dále je vysvětlena úmrtnost a s ní související témata. V další části je popsán vývoj počtu obyvatel a věková struktura. Posléze práce pokračuje úmrtností na počátku života, kvalitou zdravotní péče a charakteristikou časových řad, v rámci kterých jsou též počítány specifické míry úmrtnosti. Dále se v práci nachází ukazatele střední délky života s predikcí budoucího vývoje střední délky života České a Slovenské republiky. V rámci předpovědi byla užita regresní přímka. Její výsledky byly následně porovnány s projekcí střední délky života poskytnutou Eurostatem. V závěru práce je již možné nalézt celkové zhodnocení vývoje obou populací v rámci časového intervalu 20 let od rozdělení Československa. V práci je použita řada grafů a tabulek, ve kterých je názorně vyobrazen daný jev v rámci časového intervalu. Pomocí těchto grafů a tabulek, které byly pro získání maximální srovnatelnosti tvořeny z dat získaných pouze ze statistického úřadu Evropské unie, jsou sepsány komentáře pro dané zkoumané jevy České a Slovenské republiky.
|
host ::
RSS.